samipousa.cz

San Diego

Toto krásné město by jste rozhodně navštívit pro jeho kouzlo a krásu. Pokud bych měl jmenovat jakési minimum, co by měl každý vidět, tak je to určitě San Francisco, Los Angeles a San Diego.

Každé z těchto měst, která leží přímo na pobřeží Pacifiku, je krásné a zároveň úplně jiné. SD leží nejjižněji, hned nad hranicí s Mexikem. Působí čistým a svěžím dojmem. Není tak velké, a proto zajímavosti, které nabízí, nejsou tak daleko od sebe. Turistické cílejsou popsány vyčerpávajícím způsobem v průvodci „Kalifornie“ a tak se zmíním jen o některých místech, která jsme osobně navštívili. Pokud ale pojedete z LA po pobřežní dálnici č.5, je to jen pár hodin jízdy, a to ještě s mnoha krásnými zastávkami. Ubytování jsme měli zajištěné v motelu přímo na pobřeží, v blízkosti námořního muzea. Tím jsme měli historické centrum v pohodlném pěším dosahu, takže jsme si mohli dát i nějaké pivo v restauraci.  

Měli jsme bohužel na celé město málo času, prakticky jsme přijeli odpoledne a druhý den po obědě jsme už vyráželi zas na sever zpět do LA, protože následující den jsme měli odlet. Tak málo času si město nezasluhuje, viděl bych to alespoň na dvě přespání. Pokud ale chceme ještě udělat skok do Mexika, vyžadovalo by to ještě den navíc. Nemohli jsme tak navštívit třeba Balboa park s množstvím muzeí a zahrad.

SD je úzce svázáno s mořem a mořeplavbou historicky i současností, protože se zde nachází i největší námořní základna USA, kde se opravují válečné lodě včetně letadlových. Do tohoto přístavu můžete podniknout exkurzi malou motorovou výletní lodí. Ta vyjíždí každodenně přímo z mola od námořního muzea. Motoráček jede zátokou pod známým vysokým klenutým mostem právě kolem opravárenských doků. Tuto cestu jsem podnikl před lety. Já, který jsem sloužil na vojně za totality a zažil různá nesmyslná nařízení vojenské kontrarozvědky, k utajení nákladních aut Praga V3S,  jsem pár let po pádu bolševismu proplouval 250 metrů  od letadlových lodí imperialistického nepřítele a mohl jsem je fotit 300mm teleobjektivem.

Nyní jsem se těšil na návštěvu skvělého Maritime Museum - námořního muzea, které je opravdu mimořádné. Nejedná se o žádnou kamennou budovu, je totiž umístěno přímo na palubách asi desítky různých lodí zakotvených u mola. Nejnápadnější je dobře viditelná plachetnice Star of India, originální, zachráněná a zrestaurovaná velká obchodní plachetnice z konce éry plachetních lodí. Je to loď již s ocelovým trupem a stěžni a vystrojená plachtami. Po zaplacení opravdu přiměřeného vstupného dostanete razítko na ruku a vstoupíte na její palubu.   Z této lodě si uděláte dobrou představu o práci a životě na lodi a překvapí vás i její rozlehlost. Přístupné jsou paluba a 1 podpalubí, které jsou dobově zařízeny. Vidíte příď s pracovišti tesaře, kotevní vrátek s řetězy, nakládací otvor, kajuty různých důstojníků, kuchyni, společnou místnost a další prostory. Loď je prostoupena vůní moře a její atmosféra je originální. Vidíte taky různé fotografie včetně této lodi v době, kdy byla přivlečena do SD téměř jako šrot, než byla zachráněna a zrestaurována.

Ze  Star of India přecházíte po lávkách na další lodě a dvě ponorky z éry studené války, ruskou a americkou, kterými rovněž můžete prolézt. Ta ruská ponorka  je prakticky stejná, jako jiná v Long Beach v LA, která je zakotvená vedle Queen Mary. Tam si ale zaplatíte zvláštní vstupné, proto doporučuji navštívit raději tuto. Zvenku je již pořádně rozežraná rzí, ale zevnitř je OK. Prochází se v jedné úrovni od přídě po záď, takže vidíte vše od torpédometů, kabin mužstva, záchodu, velitelského stanoviště až po strojovnu dieselových motorů a zadní torpédové komory. Pro tlouštíky je venku před vstupem umístěn testovací kruhový průlez, jakými musíte prolézat i v lodi mezi přepážkami. Všechny lodě si procházíte sami. 

Dále pokračujete na bachratou dřevěnou obchodní plachetnici, luxusní parní jachtu, zmíněné ponorky a příbřežní parník, kde je i nezbytný suvenýrový shop.

www.sdmaritime.org/

Pro příznivce lodí a námořních bitev je zde ještě více lákadel, kilometr jižněji je zaparkována poválečná letadlová loď Midway, na které je rovněž muzeum, uvidíte zde mix námořních letadel poválečných. Tak to zase příště, ostatně přítelkyni bych musel zanechat na souši.  www.midway.org/

Pro podvečerní procházku bez auta v centru je možné navštívit Seaport Village, shluk nově vybudovaných přízemních shopů a restaurací na pobřeží, kde si můžete posedět venku a dát si aperitiv. Na mě to však působilo dost umělým dojmem. Doporučuje se i návštěva železničního nádraží Santa Fe, které je konečné, jako Masaryčka v Praze a je pro znalce zajímavé svojí architekturou s použitím keramiky. Jako nádraží to ani moc nevypadá, budovou se dá projít cestou z centra na molo.

SD má také pláže na slunění a přilehlé parky s místem pro odpočinek a různými atrakcemi např. typu staré horské dráhy na trámové konstrukci, která vás důkladně vyklepe. Zdejší písečná pláž je několik desítek metrů široká a je velmi podobná plážím v LA. Hotel Coronado leží na špici poloostrova a natočili v něm film Někdo to rád horké. Zájemci mohou absolvovat prohlídku hotelem.

Čtvrť plynových lamp, ve skutečnosti elektrických, jsme navštívili na radu bedekru až po setmění po procházce na molu. Všude bylo hodně lidí na ulici, budovy jsou staré cihlové, zrestaurované se železnými žebříky, několikapatrové. Je zde spousta barů a restaurací, pro každou kapsu. Do toho troubí auta, kterými korzují mladíci a svítí spousta světel. Protože šlo o zakončení výletu, zapadli jsme do jedné restaurace, kde hrála jazzová kapela. Podle úrovně obsluhy patřila asi k lepším, jídlo stálo kolem 25 za osobu bez pití. Hučelo to tam jako v úle. Cesta zpět pěšky byla překvapivá.  Na přilehlých ulicích si ustlali bezdomovci, pod stromy, ve vchodech do domů i institucí. Pak jdete najednou tak nějak sami, ale nikdo si nás nevšímal a my jich radši taky ne. Jaký to rozdíl od SF, kde jsme zažili totéž. Jenže tam byli aktivní, strkali vám pod nos kelímky s drobnými, chrastili s nimi a nebo různě pokřikovali. Nejlepší je na ně nereagovat, nebo je pozdravit a pokračovat dále. A to jsme šli po těch hlavních ulicích, jak to šlo. Nikdy se nás ale nikdo fyzicky nedotkl. www.gaslamp.org/

Dalším místem, které určitě stojí za návštěvu, je Balboa park. Je to místo, kde můžeme navštívit několik muzeí, několik zahrad včetně zoologické, různé výstavy,  nebo se můžete jen tak procházet. Pokud jsme zde ovšem jen na omezenou dobu, navštívíme to, co každému vyhovuje. Já doporučuji muzeum letectví a kosmonautiky (Aerospace Museum) a muzeum automobilů (Automotive museum). Pokud je navštívíme, budeme určitě bojovat o čas. Zoologická zahrada je populární, vstupné je však dost vysoké. https://www.balboapark.org/in-the-park, www.aerospacemuseum.org , www.sdautomuseum.org , www.sandiegozoo.org

Tímto není výčet muzeí v tomto parku vyčerpán, ale vše naleznete v průvodci.

Zologickou zahradu si nespleťte se Safari, které leží mimo město, je však rozlehlejší a pro nás více atraktivní, protože díky rozlehlosti a podnebí vytváří pocit, že jste v Africe. Je vzdálené asi hodinu jízdy od města. Pokud máte sebou děti, bude to pro vás všechny nezapomenutelný zážitek. Parkem se můžete projíždět více druhy dopravních prostředků, některými přímo mezi zvířaty jako na opravdovém safari, případně sjíždět na laně zavěšeni v sedačce. Je třeba počítat s vyšším vstupným, protože atrakce je srovnatelná s celodenními atrakcemi typu ostatních zábavných parků. Pokud se zdržíte více dní, můžete zakoupit kombinovanou vstupenku i pro Sea World s vícenásobným počtem vstupů po dobu její platnosti. www.sdzsafaripark.org/

Další velmi známou atrakcí města je Sea World. Počítejte s celodenním výletem a vichřicí ve vaší peněžence. Jestli se ale vaše ratolesti dozví, že jste byli i v tom městě, co mají ty cvičené velryby a nešli jste tam, počítejte s tvrdou odvetou. Jak vidím ze stránek, všechno se zase změnilo oproti tomu, co si pamatuji. Tenkrát patřilo k programu, že první řady diváků u velryb byly programově zlity mořskou vodou cákáním ocasu kosatek. Teď tam vidím skleněné zástěny. https://seaworldparks.com/en/seaworld-sandiego

Druhý den jsme ráno vyrazili na Cabrillo, což je vysoký poloostrov, ze kterého je vzdálená vyhlídka na město. Je to vojenské území, kde se platí vstupné a kde, jak jsme po zaplacení 5 dolarů zjistili, platí i generální pas do národních parků. Na bráně obdržíte plakát s mapou a popisem místních pamětihodností. Bez navigace je sem cesta asi obtížná, jako ostatně všude. Je zde socha- památník mořeplavce Španěla Cabrilla, který zde poprvé přistál v Kalifornii. Z místa je skvělý rozhled, za druhé světové války zde byla zřízena pozorovatelna, odkud vojenská hlídka vyhlížela Japonce, kteří však invazi do USA nepodnikli a kde je z tohoto místa minimuzeum. Zajímavější je originální domek strážce majáku na nejvyšším (jak jinak) místě poloostrova. Domek, který je dobově zařízen, si sami prohlédnete.  Nahlídnete do všech místností, kde strážce žil s celou rodinou a malou zeleninovou zahrádkou. Takových majáků, které můžete navštívit, je na západním pobřeží ještě několik. Bohužel zde již není původní svítilna, protože i domek byla ruina, později ovšem pečlivě zrekonstruovaná včetně lampy s mechanismem, ale poznáte to jen z fotek. O kus níže na porostlém kopci nechybí ani velký suvenýrový obchod s kinosálem. Směrem k moři pak můžete navštívit typický vojenský hřbitov námořních veteránů s tisíci bílých pomníčků námořníků. Místo je to zajímavé, cítíte zde historii místa.  www.nps.gov/cabr/index.htm

Fotky z našeho výletu jsou v kapitole "Výlet č.3".